Panasonic-FZ20
Panasonic-FZ20
26. října 2004, 00.00 | Elektronická zrcadlovka s 12 násobným optickým přiblížením, stabilizací obrazu a pěti megapixelovým rozlišením. Tak by mohla znít stručná definice tohoto modelu od společnosti Panasonic, který jsme meli možnost podrobit redakčnímu testu. Jde o jeden často diskutovaný model, kterému jsme se podrobně podívali na zoubek.
{Popis a konstrukce}
Na veletrhu photokina 2004, odkud jsme přinesli informace o žhavých novinkách v oblasti digitálních fotoaparátů, společnost Panasonic představila nástupce populárního
modelu FZ-10, který nese označení Lumix DMC-FZ20. Po svém, tak dobře prodejném předchůdci, nepřevzal jen označení, ale i stabilizaci se dvěma režimy, široký ohniskový
záběr a osvědčenou konstrukci těla.
Konstrukce a design
Konstrukce FZ20ky zůstala téměř totožná s FZ10kou. Tělo přístroje je z tvrzeného plastu, jen místa pro držení jsou pogumována a tubus objektiv je kovový.
K ergonomičtějšímu tvaru přispělo větší zaoblení bateriového gripu.
Na první pohled FZ20ka zaujme svým mohutným kovovým objektivem s optickou stabilizací a specifickým designem těla o rozměrech 127,6 x 87,2 x 106,2 mm a váhou 520 g bez baterie a paměťové karty. S paměťovou kartou a speciálním akumulátorem má FZ20ka 556 g.
Vzhledem k rozměrům těla a váhy přístroje, působí celkově fotoaparát lehce a padne příjemně do ruky.
Nejtěžším subjektem na fotoaparátu je kovový objektiv, který je opatřen ostřícím kroužkem a možností využití závitu pro předsádky a telekonvertory. Závit pro přídavné příslušenství má průměr 72 mm a lze využít i sluneční clony, která je k fotoaparátu dodávána. Na boku objektivu je přepínač pro režimy ostření.
Při pohledu zpředu je vedle objektivu umístěn mikrofon a LED, která slouží jako světlo samospouště a přisvětlovací AF světlo.
Na horní straně nalezneme nekonečný kruhový volič expozičních režimů, tlačítko pro sekvenční snímání a spoušť, která je obkroužena zoomovacím prstencem. Ve vyvýšené části je zabudován systém vestavěného blesku a na něm je hot-shoe patice pro blesk externí. Jelikož je patice umístěna na konstrukci blesku není možno využívat jak vestavěného, tak externího zábleskového zařízení.
Konektory USB, dálkového drátového ovládání a externího zdroje je ukryt pod nenápadnou krytkou na levé straně fotoaparátu, jenž podtrhuje stylový design přístroje.
Ve spodní straně je stativový závit, vedle kterého jsou zabudovány dvířka, ukrývající slot pro paměťovou kartu a akumulátor.
Velký LCD displej dominuje zadní straně, kde jsou okolo umístěny ovládací tlačítka včetně křížového ovladače a přepínače pro zapnutí a vypnutí fotoaparátu. Na zadní straně je nezvykle umístěn elektronický hledáček EVF s dioptrickou korekcí, který je na samém levém okraji, což umožňuje snadnou manipulaci s přístrojem v těsné blízkosti obličeje.
[-more-]{Technické parametry}
Technické parametry
FZ20ka umožňuje pořizovat snímky v rozlišení 2560 x 1920, 2048 x 1536, 1600 x 1200, 1280x 960, 640 x 480 bodů a v HDTV velikosti. HDTV je velikost obrazu ve formátu
16:9 a v rozlišení 1920 x 1080, který umožňuje pořizovat širokoúhlé snímky. Pořízené snímky je možno ukládat ve formátu JPEG a TIFF.
Snímky zachycuje světlocitlivá vrstva CCD čipu o velikosti 1/2,5" s celkovým rozlišením 5,36 milionů bodů, však efektivní rozlišení je jen 5 milionů bodů.
Citlivost čipu se dá nastavit na 80, 100, 200 a 400ISO.
Ozvučené videosekvence je možné pořizovat jen v rozlišení 320 x 240 obrazových bodů a to v kvalitě 30 sním./s nebo 10 sním./s. Videosekvence se ukládá ve formátu Motion JPEG.
Objektiv je konstrukce DC Vario-Elmarit značky Leica, jenž je složen z 13 optických členů v 8 skupinách, kde 3 čočky korigují asférické vlivy. Celková optická
soustava má ohniskový rozsah 6,0 - 72 mm (po přepočtu na 35 mm kinofilm se jedná o rozsah 36-432 mm) se světelností f/2,8. Světelnost je konstantní v celé ohniskové
šířce objektivu, což bývá jen u profesionálních objektivů. Objektiv je vybaven optickou stabilizací obrazu O. I. S. (optical image stabilizer) se dvěma různými režimy
stabilizací. První stabilizuje obraz neustále, tj. při každém pohybu zapnutého přístroje, druhý kompenzuje chvění ruky jen při stlačení spouště.
V klasické expozičním režimu je možno zaostřit od 30 cm při nejnižší ohniskové vzdálenosti a při nejdelší ohniskové vzdálenosti od 200 cm. Režim makro umožňuje
ostřit již od 5 cm do 200 cm, kde vzdálenost je závislá na ohniskové vzdálenosti. Automatiku zaostřování je možno upravit, aby využívala měření 9 bodů, 3 bodů, 1
bodu nebo středu, je možno téže využít zapnutí kontinuálního ostření. Při zhoršených světelných podmínkách je možno zaktivovat přisvětlovací AF lampu. Pokud nám
nevyhovuje ostřící automatika, lze přepnout na manuální ostření a pomocí ostřícího kroužku si ostření řídit sám. Ostřící kroužek je umístěn podobně jako u
výměnných objektivů na těle objektivu, takže manuální ostření je jako u zrcadlovek.
Vylepšení oproti předchozího modelu je zpracování informací ze snímače. Předcházející model využíval Venus Engine, FZ20ka využívá Venus Engine II, který rychleji
zpracovává data a proto umožňuje sekvenční snímání až do zaplnění karty (je potřeba použití rychlejších karet). Funkce odstranění šumu využívá i G kanálu a proto
rozeznává lépe světlá a tmavá místa na fotografii. Podle toho je přizpůsobuje tak, aby v tmavých částech snímku odstranila šum, ale ve světlých částech ponechala
kvalitní obraz.
Přístroj je vybaven jak expoziční automatikou A/S/P, tak manuálním expozičním režimem. Pro rychlé pořizování fotografií napomůžou předvolené expoziční režimy portrét,
sport, krajina, noční krajina, noční portrét, ohňostroj, párty, sníh a makro. Pokud bychom chtěli fotografovat rychle pohybující se objekty, můžeme využít
sekvenčního snímání s rychlostí 3 nebo 4 sním./s s max. počtem 7 pořízených snímků v režimu standard a 4 snímků v režimu fine nebo v plném rozlišení.
Automatika využívá časů závěrky v rozsahu 8 s - 1/2000 s. Nastavení expozice je možno korigovat pomocí korekce expozice v rozsahu +-2 EV po 1/3 EV krocích nebo využít
systému bracketing, kde je možno regulovat expozici jen po +-1 EV po 1/3 EV krocích, za to však scénu vyfotografuje 3x, jednou v originálním nastavení expozice,
po druhé s expozicí s mínusovou korekcí a po třetí s expozicí plusovou.
Ve všech expozičních režimech je možno měnit vyvážení bílé mezi 4 přednastavenými hodnotami nebo nechat plně na automatice. Pokud by nám ani jedno nastavení vyvážení
bílé nevyhovovalo, můžeme použít manuálního nastavení bílé, které je možné nastavit pomocí tabulky s 18% šedou.
Vlastnosti snímků lze upravovat pomocí změny kontrastu, ostrosti a barevného nasycení. Barevné pojednání snímků je možno pozměnit pomocí barevných úprav:
studené podání, teplé podání a černobílý snímek.
Dosah vestavěného blesku se pohybuje od 0,3 m do 7,0 m s možností korekce v rozsahu +-2 EV po 1/3 EV krocích. Lze využít jak režimu s pomalou synchronizací, redukcí
červených očí, nuceného záblesku nebo nechat vše na vnitřní automatice fotoaparátu. Pokud by vnitřní blesk nestačil, tak přístroj je vybaven i hot-shoe paticí pro
připojení externího zábleskového systému.
Pro fotografování autoportrétu je dobré využít samospouště s 10 s zpožděním.
Scénu je možné pozorovat pomocí 2,0" TFT LCD displeje s rozlišením 130.000 bodů nebo pomocí elektronického hledáčku EVF s úhlopříčkou 0,33" s rozlišením 114.000 bodů.
Oba dva pozorovací systémy nemají žádný ořez scény. FZ20ka podporuje paměťové karty typu SD (Secure Digital) a MMC (Multi Media Card) a je napájena speciálním
Li-iontovým akumulátorem 7,2V/680mAh u něhož výrobce zaručuje vyfotografování 240 snímků s LCD a 270 snímků při použití EVF. Pro napájení je možno využít i externí
napájení.
Pro prohlížení pořízených fotografií na TV přijímači je přístroj vybaven AV konektorem s podporou NTSC a PAL formátu. Konektor USB 1.1 je po té možné použít pro
připojení k tiskárně nebo k počítači. Tisknout lze přímo po připojení k tiskárně, protože FZ20ka je vybavena protokolem PictBridge a DPOF.
[-more-]{Ovládání fotoaparátu}
Ovládání
Ovládací prvky jsou dobře konstrukčně řešeny, i když tlačítka jsou poněkud malá a mají nízký profil, na to se však dá velice rychle zvyknout. Na druhou stranu jejich
velikost přispívá k osobitému designu FZkové řady fotoaparátů Lumix.
Provozní režim fotoaparátu určuje nekonečný kruhový volič, který již není tak barevně odlišen jako u FZ10ky, ale zůstalo mu barevné odlišení režimů snímacích (bílé) a
prohlížecího (zelené).
V expozičních režimech je možno nastavovat mnoho voleb, které se dají vyvolat pomocí tlačítka Menu. Menu je rozděleno na dvě záložky, přičemž se každá skládá z
několika obrazovek. V první "Rec" se dají nastavit parametry snímku při fotografování a v druhé "Setup" je možno nastavit vlastnosti celého přístroje.
Jako první volba v záložce "Rec" je možno změnit nastavení balance bílé barvy, další volba je změna citlivosti ISO a nastavení velikosti rozlišení snímku. Dále je k
dispozici velikost komprese snímku, zapnutí mikrofonu a možnost nahrávat ozvučené videosekvence nebo přidávat 10s hlasové záznamy ke snímku, možnost nastavení
expozičního měření mezi inteligentním zonálním měřením, s preferencí středu nebo bodového měření, změna použití AF (9/3/1 bodovým měřením nebo s preferencí středu),
zapnutí kontinuálního ostření, možnost zapnutí digitálního zoomu, nastavení barevných úprav (studené podání, teplé podání a černobílý snímek) nebo změnit vlastnosti
snímku (ostrost, kontrast, saturace, barevné nasycení). Mezi posledními možnostmi je volba mezi dvěma režimy stabilizace obrazu, vytvoření animačního pásma z
nafocených snímků a možnost nastavení konverze.
V záložce "Setup" je možno nastavit velikost osvětlení LCD, zapnout automatické zobrazení vyfotografované scény, zapnutí přehrávání na LCD nebo délka doby vypnutí
přístroje při nečinnosti. Dále je možno zapnout asistenta při manuálním ostření, kdy scéna uprostřed displeje vyzoomuje v detailnější zobrazení nebo nastavit hlasitost
zvuku při ovládání či hlasitost závěrky. Po té je možno nastavit čas a datum, zresetovat číslování nebo celkové nastavení přístroje do továrního nastavení, přepnutí
USB rozhraní na připojení k PC nebo tiskárně pomocí protokolu PictBridge, nastavení voleb scén a nastavení jazyka.
Menu v režimu prohlížení je také rozděleno do dvou částí se samostatnými obrazovky. V prvním části "Play" se dají nastavit možnosti prohlížení a druhé je shodné s
menu v režimu fotografování "Setup".
V části "Play" je možno otočit snímek, zamknout proti vymazání, nastavit k tisku pomocí DPOF, zapnout prezentační prohlížení nahrát hlasovou poznámku ke snímku,
změnit velikost snímku, oříznout snímek nebo zformátovat paměťovou kartu.
Pomocí tlačítka "Exposure" je možno v režimech P/A/S měnit nastavený čas a v režimu M i clonu. Se změnou času nebo clony v manuálním režimu se mění i jas zobrazované
scény na displeji a při namáčknutí spouště zobrazí odchylku od automaticky změřené expozice na číselné ose v rozsahu +-2 EV.
Pokud je pomocí tlačítka DISPLAY aktivováno zobrazování živého histogramu, mění se pochopitelně i on. Tlačítko DISPLAY obecně ovlivňuje informace zobrazované na
displeji (je možno aktivovat zobrazení rovnoběžek usnadňujících kompozici snímku či vypnout zobrazení informačních ikon pro lepší kontrolu nad okraji scény).
[-more-]{Kvalita snímků a hodnocení}
Kvalita snímků
Vzhledem k velikosti čipu fotoaparát produkuje nepatrný šum již při citlivosti 80 ISO, který se vzrůstající citlivostí vzrůstá, takže při citlivosti 200 ISO již je
ve snímcích nepříjemným jevem. Na snímcích pořízených s citlivostí 400 ISO se již vzhledem k velikosti šumu ztrácí některé detaily.
Automatické vyvážení bílé pracovalo spolehlivě až na některé extrémní podmínky, ale vzhledem k možnosti manuálního nastavení bílé, není problém si jej
zkalibrovat podle šedé nebo bílé tabulky.
Porovnání vyvážení bílé (vlevo automatické, vpravo ruční nastavení)
Při nejmenším ohnisku testovaný fotoaparát podal velmi dobrý výkon, i když má mírný sklon k soudkovitému zkreslení. Stejně tak nemá takřka žádnou vinětaci a
jen minimální aberaci. Směrem k delším ohniskovým vzdálenostem soudkovité zkreslení mizí, však narůstá aberace a dochází k neostrosti snímku, která se směrem
k okrajům zvyšuje. I na nejdelším ohnisku je vinětace takřka nulová.
Porovnání optického zkreslení (vlevo 36 mm, vpravo 432 mm)
Porovnání optického přiblížení (vlevo 36 mm, vpravo 432 mm) – uvedené snímky jsou pouze výřezy, originály se zobrazí po kliknutí
<
Ukázka video sekvence (1,46 MB)
Praktické zkušenosti
Ovládací prvky fungovaly velmi přesně a lehce a po chvíli jsme si na ně zvykli. Filozofie přístroje odpovídá amatérskému zaměření, proto na něm nenajdeme více tlačítek
přímé volby jako je např. rychlé nastavení citlivosti snímače. Zajímavě je vyřešeno nastavení clony a času pomocí tlačítka "Exposure" a ovládání pomocí křížového
ovladače.
Doba od zapnutí fotoaparátu po vyfotografování prvního snímku uplyne cca 6,5 s. Zpoždění závěrky spouště od stisknutí spouště bez namáčknutí je cca 0,7 s a s namáčknutím
spouště 0,1 s.
Změna ohniskové vzdálenosti pomocí zoomovacího prstence je velmi pohodlná vzhledem k jemnosti a rychlosti ovládání. Přezoomování z nekratší ohniskové vzdálenosti po
nejdelší trvá cca 2,4 s.
Ostření probíhá přesně i při zhoršených světelných podmínkách, kdy lze automatice napomoci zapnutím přisvětlovací AF lampy nebo využít manuálního ostření, které se
provádí ostřícím prstencem na objektivu. U manuálního ostření je velmi dobrou pomůckou zaktivování pomocníka manuálního ostření, který zvětší střed snímané scény a
lépe se tak kontroluje zaostření.
Příjemnou pomůckou každého fotografa je ukázka histogramu, který ukazuje velikost jasových složek, takže se dá snadno předejít podexponování nebo přeexponování snímku.
Velkou výhodou tohoto fotoaparátu je 12x optický zoom, který umožňuje fotografovat i velmi vzdálené objekty. Při malých ohniskových vzdálenostech pořizuje velmi
kvalitní a ostré snímky díky objektivu značky Leica, jejichž kvalita se směrem k delším ohniskovým vzdálenostem zhoršuje. Při delších ohniskových vzdálenostech se
kresba snímku ztrácí. Nejspíše společnost Panasonic použila softwarovou redukci šumu, která však snížila ostrost snímku.
Fotografování je příjemné vzhledem k velkému LCD displeji se 100% pokrytím scény, který je relativně rychlý.
Velkým lákadlem je i optický stabilizátor obrazu, jenž napomáhá nejen při fotografování s malými expozičními časy, ale i při fotografování s velkým přiblížením. Jeho
funkce je samozřejmě omezená a nezachrání vše. Dokáže napomoci jen v určitém rozsahu a hlavním přínosem je při použití dlouhých ohniskových vzdáleností. V Menu je možno
nastavit, aby stabilizátor fungoval buď jen při namáčknutí spouště a exponování nebo po celou dobu zapnutí přístroje. Stabilizátor lze samozřejmě i úplně vypnout.
Závěr
Fotoaparát Panasonic Lumix DMC-FZ20 lze považovat za celkem zdařilý přístroj, se kterým budou spokojeni hlavně pokročilý fotoamatéři a "lovci vzdálených objektů".
Optica Leica je dobře sladěna s přístrojem, její kvality snižuje velikost šumu v obraze a tím zhoršuje celkovou kvalitu snímku. Jinak je fotoaparát na svou třídu
velmi rychlý, i když se nemůže rovnat profesionálním zrcadlovkám, proto od něj nelze očekávat snadno získané akční záběry z přírody.
Pro ostatní případy je fotoaparát výbornou volbou, například pro turistiku, kdy fotograf velmi dobře ocení nejen dlouhé ohnisko, ale i stabilizovanou optiku s vysokou
světelností. Komu by ohniskový rozsah optiky nestačil může využít možnost předsádek a telekonvertorů.
Vzhledem k situaci na trhu to FZ20ka nebude mít příliš jednoduché, ale jistě si najde své příznivce a řadu spokojených uživatelů. Funkčně se vymyká všem tabulkám a přímo srovnatelný fotoaparát se stejnou výbavou na trhu není. Na druhou stranu bude muset bojovat o přízeň kupců s levnějšími modely jako je Z3 od Koniky Minolty. Na našem trhu je již k dostání s oficiální cenou 21.995,- Kč včetně DPH.
::
Technické parametry Panasonic Lumix DMC-FZ20
::
Parametrové srovnání Panasonic Lumix DMC-FZ20 a Konica Minolta Z3
[-more-]{Živé fotografie}
Živé fotografie
První snímek je exponován při čase 1/160s a cloně f/4 s ohniskovou vzdáleností 72mm, druhý snímek je exponován při čase 1/100s a cloně f/2,8 s ohniskovou vzdáleností 72mm
První snímek je exponován při čase 1/60s a cloně f/2,8 s ohniskovou vzdáleností 24,8mm, druhý snímek je exponován při čase 1/60s a cloně f/2,8 s ohniskovou vzdáleností 20,9mm
První snímek je exponován při čase 1/80s a cloně f/2,8 s ohniskovou vzdáleností 7mm, druhý snímek je exponován při čase 1/60s a cloně f/2,8 s ohniskovou vzdáleností 72mm
První snímek je exponován při čase 1/500s a cloně f/4 s ohniskovou vzdáleností 6,8mm, druhý snímek je exponován při čase 1/400s a cloně f/4 s ohniskovou vzdáleností 72mm
Snímek je exponován při čase 1/100s a cloně f/5,6 s ohniskovou vzdáleností 11mm
[-more-]{Srovnání Panasonicu FZ20 a Konica Minolty Z3}
Srovnání Panasonic FZ-20 s Konica Minolta Z3
K porovnání jsme zvolili Konicu Minoltu Z3, jelikož má stejně jako FZ20 optickou stabilizaci obrazu a velké optické přiblížení. Z3ka má sice o jeden megapixel méně a chybí ji řada funkcí, ale na druhou stranu nabízí nižší cenu. Na uvedených výřezech 1:1 z originálu můžete porovnat ostrost snímku těchto dvou modelů.
Při přesném porovnání digitálního šumu v obraze, je vidět, že FZ20ka i přes stejnou velikost čipu 1/2,5" je na tom oproti Z3 o něco lépe. Na druhou stranu Z3 vykazuje při delších ohniskových vzdálenostech větší ostrost, protože u FZ20ky je nejspíše použita softwarová redukce šumu a tím při delších ohniskových vzdálenostech kresbu ztrácí.
Výřez 1:1 nahoře Panasonic FZ20 a dole Konica Minolta Z3
.
Soudkovité zkreslení vykazují oba přístroje přibližně stejné, avšak co se týká detailů je na tom FZ20ka lépe z důvodu většího rozlišení, posuďte sami.
Výřez 1:1 vlevo Panasonic FZ20 a vpravo Konica Minolta Z3
Vložit nový příspěvek
